Kdo mě znáte osobně, víte, že jsem se díky svýmu karambolu na bruslích v červnu na pár týdnů vyřadila z provozu, protože jsem sice měla jen odřenou holeň, ale bolelo to tak, že jsem skoro nechodila a o nějakým cvičení jsem snila jen v těch nejdivočejších snech. Proto když se mi rána zahojila a mě dneska napadlo, že bych mohla na brusle, radostí jsem si poskočila, že zase můžu drandit.
Ano, Ladronku nemám úplně za barákem, ale co bych pro dobrý poježdění neudělala. Vylezla jsem z tramvaje, nazula si brusle a stejně jako x dalších desítek lidí se stejným nápadem jsem se rozjela po okruhu cyklostezky. Nejdřív jsem jela opatrně, přeci jen po tý ne úplně příjemný zkušenosti jsem měla docela respekt, kdy se zas někde vyštípu a půjdu domů s krvavou nohou. Ale s ubíhajícími kilometry se jistota vrátila a ke konci okruhu to zas bylo všechno ve starých kolejích.
Když se vrátím k těm x desítkám mně podobných bruslařů, který jsem dneska potkala, došlo mi, že to jsou ty stejný opakující se typy, o kterých bych dneska chtěla psát a který potkáte na každý cyklostezce, nejen v Praze. Dopředu říkám, že nejsem žádnej super vyskillovanej jezdec, ale něco mám za těch pár (15) let naježděno, tudíž si troufám říct, že na bruslích docela obstojně umím.
1) Moje holka/můj kluk na bruslích jezdí a nutí mě jezdit s ní/ním
Tenhle jezdec má ve svý povinný výbavě ten nejznuděnější výraz na světě, kterej si umíte představit. Partner/ka bruslař zpravidla jede tak 2-3 metry před a neustále se přes rameno ohlíží, jestli to drahá polovička nevzdala. Pokud nevzdala, tak jede šněčím tempem, případně dopředu haleká, že ho/ji bolej nohy a "zlato, mě už to nebaví". Tudíž z jízdy nemá ani jeden dobrej pocit. Ve většině případů tyhle výjezdy končej hádkou nebo naopak velmi dusným tichem.
2) Koupil/a jsem si nový K2 a teď vám všem ukážu, jak umím bruslit
Nevím proč, ale zpravidla tenhle bruslař bývá tatík od rodiny neidentifikovatelnýho věku 40+, kterej má na svej nasportovanejch lejtkách natažený brusle a hopsaním přes kořeny pod asfaltem dává všem jasně najevo, že jejich styl bruslení je přinejmenším tristní a měli by se nad sebou zamyslet, a hlavně, tyvole, nezaclánět na tom kusu asfaltu, kam má namířeno.
3) Bruslil jsem jako malej, tak to teď nemůže bejt těžký
Poslední dobou potkávám víc takových exemplářů ženského pohlaví, ale není to pravidlo. Nepřílíš dobře utažený brusle, který kolem kotníků klochtají tak, že byste si tam s přehledem narvali skoro celou pěst, předkloněnej trup, roztažený nohy a velice nejisté šoupavé pohyby chodidel, které by daného jezdce měly dostat o pár metrů dopředu. Občas tyhle šoupance dovezou jezdce do trávníku, kde to rozdejchá a vrhne se na dalších pár ušoupaných metrů, občas to končí na asfaltu, jehož náraz naštěstí zbrzdí chrániče, kterých má jezdec víc než dost.
4) Mám rest day, ale bez pohybu nežiju
Tenhleten bruslař je zas většinou dvoumetrovej týpek s narařachanýma bicepsama s tílkem, který mu na obrovským hrudníku povlává tak, že si ho na první pohled skoro ani nevšimnete, protože tílko má úzký ramínka, majiteli z něho lezou prsa atd. Tempo tohohle frajera je takový lážo plážo, který se ale v momentu, kdy se k němu přiblíží podobně smýšlející a vypadající kočena (až na ty prsa lezoucí z tílka), která okolo něj prosviští s ladností laňky na kokainu, změní na Need for Speed. Tyhle dva se pak na cyklostezce nahánějí jak kočka s myší, testosteron stříká na všecky strany a vy se modlíte, abyste tuhle jejich honičku přežili ve zdraví.
5) Vzal jsem děti na brusle, abych je to naučil
Naučit bruslit děti je podle mě fakt super nápad, ale jen v případě, když jedete ZA nima, abyste je měli na očích, a ne PŘED nima, kdy vážně netušíte, že váš capart za a) jede v protisměru, za b) má rozbitý koleno a brečí nebo za c) nedává absolutně pozor, kam jede a kvůli němu se rozbili další 4 lidi, co se mi snažili vyhnout. Případně může sám rodič být ještě jeden z výše zmíněných typů.
Dneska jsem na Ladronce potkala všechny tyhle lidi a ještě hromadu dalších, o kterých možná bude zmínka zas někdy jindy. A když byste hledali parťáka na brusle, koukejte mi napsat!
Bléďa
Žádné komentáře:
Okomentovat